Rakovina tlustého střeva je závažný zdravotní problém. Česká republika se dlouhodobě drží na předních příčkách jak v počtu nových případů, tak i v počtu úmrtí spojovaných s tímto typem rakoviny. Výhodou rakoviny tlustého střeva je, že se dá poměrně snadno léčit, pokud je diagnostikována v raném stádiu. Z toho plyne i snaha o vývoj diagnostických metod, které by umožnili včasné odhalení rakoviny.
V posledních letech se díky pokroku v molekulárně bilogických technologiích stává stále běžnějším a dostupnějším sekvenování nové generace, které umožňuje získat genetickou informaci celého mikrobiálního společenstva obsaženého v jednom biologickém vzorku. Tyto technologie otevřely velký nový obor vědy, studující lidská mikrobiální společenstev ve spojení s různými zdravotními stavy včetně různých typů rakoviny. Jednoznačné je například spojení složení mikrobioty a rakoviny žaludku.
Více vědeckých týmů poměrně úspěšně spojilo změny složení bakteriálních společenstev ve stolici se rakovinou tlustého střeva. Na základě složení změn struktury střevní mikrobioty se tak podařilo odlišit pacienty s rakovinou tlustého střeva v 64 až 93 % případů. Dosavadní studie se ale zaměřovaly převážně jen na společenstva stolice, u kterých se předpokládá, že odráží situaci v tlustém střevě. Opomíjena tak zůstala společenstva střevní sliznice. Mikroorganismy žijící přisedlé na sliznici se do stolice dostávají v menším množství. Jejich studium proto vyžaduje invazivní metody. Při tom ale mají ve střevech zásadní roli. Symbiotické bakterie na sliznici pomáhají například podporovat funkci střevní bariéry bránící průniku patogenů a toxinů ze střev do krve. Studie, které se zabývaly bakteriemi sliznic, zjistily že mikrobiota střevních nádorů se výrazně liší od mikrobioty zdravé stolice. Navíc se ukázalo, že biofilmy pokrývající střevní nádory jsou tvořeny bakteriemi, které byly dříve určeny jako patogenní druhy žijící v našich ústech. Tyto předběžné výsledky vedly ke studii, která vyhodnocovala současně vzorky bakteriálních společenstev stěrů z vnitřních stran tváří, stolice a střevních sliznic u skupiny pacientů s rakovinou tlustého střeva a srovnávala je se stejnými vzorky od zdravých pacientů.
Nejlepších výsledků při odlišení skupiny pacientů s rakovinou bylo dosaženo při kombinaci dat o složení bakteriálních společenstev ze slin a stolice. Touto metodou bylo úspěšně určeno 96% pacientů rakovinou s výrazně vyšší citlivostí než u předchozích metod. Použité metody jsou navíc s dalším pokrokem stále levnější a dostupnější i v běžné medicíně.
Zdroj: Flemer et al. (2018). The oral microbiota in colorectal cancer is distinctive and predictive. Gut 67(8): 1454-1463.
