Provoz
pondělí–pátek
7:30–18:00 hodin

Odběry
pondělí–pátek
7:30–18:00 hodin

Infuze
pondělí–pátek
8:00–13:00 hodin

Separátory

pondělí–pátek

8:00–17:00 hodin

COVID-19 a buněčná imunita

Dvě složky imunitního systému, vrozená a získaná (adaptivní) imunita, fungují ve vzájemné součinnosti. Každá z nich disponuje různými typy buněk s různými úlohami. Adaptivní imunitní systém se skládá ze tří hlavních typů buněk. Jsou jimi B lymfocyty produkující protilátky, CD4+ T lymfocyty (pomocné), které mají pomocnou a efektorovou funkci, a CD8+ T lymfocyty (cytotoxické), které slouží k zabíjení infikovaných buněk. Imunita zprostředkovaná T lymfocyty, tzv. buněčná, se podílí na boji proti mnoha infekčním onemocněním včetně COVID-19.

B lymfocyty, resp. plazmatické buňky, v něž se B lymfocyty diferencují, dokážou tvořit protilátky specifické proti SARS-CoV-2. Zároveň vznikají T lymfocyty CD4+ a CD8+, jejichž receptory rozpoznávají antigeny SARS-CoV-2. Tyto buňky se spolupodílejí na kontrole virové infekce. Velice zjednodušeně řečeno, protilátky většinou zastavují patogeny mimo buňky, navážou se na ně, tím neumožní vstup do buňky a zároveň je označí pro rychlejší odstranění, a T lymfocyty zastavují jejich replikaci uvnitř buněk. Tato „dělba práce“ se jeví jako účinný mechanismus k eliminaci infekcí. Při přirozené infekci trvá nějaký čas, než reakce adaptivní imunity proti SARS-CoV-2 vznikne a imunita se vytvoří.

Bylo prokázáno, že v organismu mohou být přítomné paměťové T lymfocyty namířené proti ostatním koronavirům (např. sezónním). Paměťové buňky se však nemusí vytvořit vždy, a pokud se vytvoří, není jasné, jak dlouho v organismu přetrvávají.

Vzhledem k tomu, že adaptivní imunitní reakce jsou důležité pro kontrolu a eradikaci téměř všech infekcí u lidí, je ústředním bodem při vývoji vakcín dosažení imunitní reakce s aktivací T lymfocytů a tvorba paměťových buněk.

Je nutné provést ještě více studií zaměřujících se na antigen specifické CD4+ T lymfocyty a CD8+ T lymfocyty, které by objasnily mechanismy ochranných imunitních odpovědí v případě onemocnění COVID-19. Výzkum zacílený na trvání imunologické paměti a ochrannou imunitu má v souvislosti s probíhající světovou pandemií vysokou prioritu.

 

21. 4. 2021

Ing. Vít Smejkal

 

Zdroj:

Sette A, Crotty S (2021): Adaptive immunity to SARS-CoV-2 and COVID-19. Cell, 184, 861-880. doi: 10.1016/j.cell.2021.01.007.

Mohlo by vás zajímat

21.září si každoročně připomínáme Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. Jedná se o závažné neurodegenerativní onemocnění, které narušuje mozkovou strukturu a způsobuje poškození paměti. Následně se přidávají...

Cukrovka 1. typu (C1T) je choroba způsobená autoimunitním zánětem, kdy tělo útočí na Langerhansovy ostrůvky slinivky břišní produkující inzulin. Ten slouží pro životně důležitý transport...

K 15.květnu, Světovému dni proti mozkové mrtvici, si připomínáme, že navzdory lékařským pokrokům akutní cévní mozkové příhody každoročně postihují miliony lidí. Pro minimalizaci následků mrtvice...

Stárnutí patří mezi přirozené procesy, které odedávna fascinovaly lidstvo. Místo hledání zázračných receptů na nesmrtelnost se moderní věda snaží odhalit a popsat mechanizmy stárnutí, a...

Medicínské centrum Praha

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit. Aenean commodo ligula eget dolor. Aenean massa. Cum sociis natoque penatibus et magnis dis parturient montes.

Váš zdravotní stav nás zajímá
Medicína a věda nás baví
Řešíme příčinu, ne symptomy
Klademe důraz na prevenci