V roce 1988 Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila 1. prosinec Světovým dnem boje proti AIDS, kdy si každoročně připomínáme oběti této zákeřné nemoci a nutnost být vůči ní stále ve střehu. Prestože HIV pozitivní pacienti včas léčení moderními léky mají dnes naději delšího dožití, není dobojováno. Definitivní lék proti HIV je stále v nedohlednu, stejně jako účinná očkovací látka. Díky novým vědeckým postupům, včetně transplantace kmenových buněk, však byly v boji s HIV zaznamenány některé zajímavé úspěchy.
AIDS představuje závažné smrtelné onemocnění způsobené HIV neboli virem lidské imunodeficience. Vyskytuje se hlavně v krvi, ejakulátu, preejakulátu a vaginálních sekretech. Virus patří mezi retroviry a je přenášen pohlavním stykem, kontaktem s krví infikovaného jedince nebo z matky na plod. Primárně napadá buňky imunitního systému, zejména pomocné T-lymfocyty (typ bílých krvinek) nesoucí na povrchu receptor CD4. Aby se HIV do těchto buněk dostal, musí se nejprve navázat na CD4 a některý z koreceptorů, například CCR5. V populaci se vzácně vyskytuje mutace v genu pro CCR5, jejíž homozygotní nositelé mají lymfocyty bez funkčního CCR5, a jsou tak vůči některým typům HIV imunní. V krvi je tento virus detekovatelný až od 10. dne po přenosu, 30. den po infikování je hladina HIV protilátek nejvyšší a nakažený jedinec je v tomto období nejvíce infekční. Vzhledem k napadení CD4+ T-lymfocytů se u neléčených jedinců často objeví silná imunodeficience a s tím i řada zdravotních komplikací, především infekčních, onkologických nebo kardiovaskulárních.
Pro pacienty je toho času dostupná antiretrovirová terapie, která potlačuje replikaci HIV, zlepšuje funkce imunitního systému a snižuje riziko rozvoje AIDS. Ačkoli je tato terapie v mnohých případech život prodlužující, není stoprocentně účinná. Proto vědci a lékaři testují další možné léčebné metody a postupy, mezi které patří i netradiční terapie s využitím kmenových buněk.
Prvním pacientem léčeným kmenovými buňkami byl tzv. Berlínský pacient, u kterého byla prokázána HIV pozitivita v roce 1995. Zdravotní stav mu zkomplikovala akutní myeloidní leukémie (AML). Byla nasazena chemoterapie, která se v tomto případě neosvědčila. Ošetřující lékař pacientovi poté nabídl terapii kmenovými buňkami z kostní dřeně od dárce s homozygotní mutací Δ32 v genu CCR5 (CCR5Δ32/Δ32), kterou absolvoval v roce 2006. Po transplantaci ihned vysadil antiretrovirotika. Po 3 měsících nebyly detekovány HIV protilátky ani leukémie. Pacient zemřel v roce 2020 na recidivu leukémie, na níž opakovaná léčba kmenovými buňkami od stejného dárce již nezabrala.
V roce 2019 byl hlášený další případ pacienta s HIV trpícího Hodgkinovým lymfomem (tzv. Londýnský pacient), který i přes max. 20% šanci na přežití podstoupil v roce 2016 transplantaci kmenových buněk z kostní dřeně od vhodného dárce s mutací v genu CCR5. Rok po transplantaci vysadil léky a zdá se, že jeho nemoc je prozatím v remisi.
Letos byl uveřejněn případ HIV pozitivní 66leté Američanky s AML, která podstoupila v roce 2017 transplantaci kmenových buněk z pupečníkové krve od dárce imunního vůči kmeni HIV, který byl u této pacientky detekován. Po 36 měsících od transplantace přestala pacientka užívat léky a po 14 měsících od vysazení léků u ní nebyly detekovány rezervoáry replikačních částic viru, HIV protilátky, a dokonce byla prokázána odolnost in vitro vůči laboratornímu a autolognímu HIV viru. Nemoc je prozatím v remisi a pacientka je nadále pod přísným dohledem lékařů.
Na základě uvedených příkladů se léčba HIV pomocí transplantace kmenových buněk jeví jako jedna z možných strategií, přestože je aplikovatelná jen v určitých případech, je spojená s časovou i finanční náročností a v neposlední řadě i se zdravotními riziky.
Mgr. Kristína Šureková
12.12.2022
Zdroje:
Deeks SG, Overbaugh J, Phillips A, Buchbinder S (2015): HIV infection. Nature Reviews Disease Primers, 1, 1-22.
Brown TR (2015): I am the Berlin pacient: a personal reflection. AIDS Research and Human Retroviruses, 31, 2-3.
Hütter G, Nowak D, Mossner M, Ganepola S, Müβig A, Allers K, Schneider T, Hofmann J et al. (2009): Long-term control of HIV by CCR5 Delta32/Delta32 stem-cell transplantation. The New England Journal of Medicine, 360, 692-698.
Gupta RK, Peppa D, Hill AL, Gálvez C, Salgado M, Pace M, McCoy LE, Griffith SA et al. (2020): Evidence for HIV-1 cure after CCR5Δ32/Δ32 allogeneic haemopoietic stem-cell transplantation 30 months post analytical treatment interruption: a case report. Lancet, 7, e-340-47.
Bryson Y et al. (2022): HIV-1 remission with CCR5 Δ32Δ32 haplo-cord transplant in a US woman: IMPAACT P1107. CROI Boston. https://www.impaactnetwork.org/sites/default/files/inline-files/Final%20IMPAACTP1107_FINAL%20CROI%20%20revised%2012Feb2022%20BRYSON%203.pdf
