Mikrobiom

Symbiotické mikroorganismy se podílí na mnoha funkcích zdravého lidského těla. Narušení mikrobiálních společenství (dysbióza) je spojeno s celou řadou zdravotních stavů, mimo jiné s obezitou, Crohnovou nemocí, ulcerózní kolitidou, některými typy rakoviny nebo cukrovkou prvního typu, ale i se psychickými stavy jako deprese.

Moderní molekulárně biologické metody nazývané sekvenování příští generace umožňují čtení genetické informace celých mikrobiálních společenstev (takzvaný mikrobiom) z různých lidských biologických vzorků, například stolice, moči nebo mateřského mléka.

Složení mikrobiomu, a tudíž i dysbiózu, lze podle závažnosti situace regulovat více způsoby. Nejsnazší je změna stravy. Modifikovat složení mikrobiomu můžeme také pomocí probiotik a prebiotik. V případě, závažných stavů nebo potřeby odstranění konkrétního patogenu lze využít antibiotika nebo jiné léky.

Opakované infekce rezistentními kmeny bakterie Clostridium difficile jsou léčeny pomocí transplantace stolice od zdravého dárce. Tato metoda je zatím legálně používána jen pro léčbu této jedné infekce, ale má velký terapeutický potenciál. Transplantace mikrobiomu může měnit metabolické funkce hostitele. Probíhají studie, ve kterých se transplantace fekální hmoty používá pro léčbu obezity a souvisejících metabolických poruch.

Mikrobiom hraje klíčovou roli ve vývoji imunitního systému. Pro vývoj dítěte je nezbytná kolonizace jeho těla a hlavně střev symbiotickými druhy mikroorganismů. V ideálním případě je hlavním zdrojem těchto symbiontů mateřské mléko zdravé matky. Narušení mikrobiální kolonizace na počátku života může vést k rozvoji alergií a autoimunitních poruch.