Symbiotické mikroorganismy mají výrazný vliv na lidské zdraví. Nejbohatší mikrobiální společenstva existují ve střevech. Střevní mikrobiota nám umožňuje mimo jiné přijímat jinak nedostupné živiny, podílí se na vývoji a modulaci imunitního systému a ochraně před patogeny. Řada studií vyvrátila starý názor o tom, že dítě je před porodem sterilní. Děti jsou kolonizovány mikroorganismy již děloze. Mikroorganismy, které osídlují plod před porodem, jsou mnohem méně početné a výrazně se liší od mikroorganismů, které nás osídlují v dospělosti. Kolonizace dítěte po porodu novými druhy mikroorganismů je důležitou součástí vývoje a předpoklad pro zdravý život. Dlouhodobě se předpokládá, a je částečně prokázáno, že výrazným zdrojem mikroorganismů kolonizujících dítě je jeho matka. Nová studie se zaměřila na 25 párů matek a dětí, kterým průběžně odebírány biologické vzorky pro studium genetické variability mikrobioty od narození do věku 4 měsíců. Cílem bylo zjistit na kolik je mikrobiota matky zdrojem kolonizace střev dítěte symbiotickými mikroorganismy. Od předchozích studií se nová studie liší tím, že použila postupy, výrazně zvyšují rozlišení genetické variability. Většina bakterií byla určena až na úroveň kmene. Předchozí studie se dostaly obvykle nejvýše na úroveň druhu. Bakteriální druhy se často skládají z řady kmenů z různými specializacemi, kdy například jen některé kmeny stejného druhu dokáží přežít v tlustém střevě. V nové studii tak bylo možné sledovat, které kmeny konkrétně byly získány od matek. Vědci odebíraly v průběhu čtyř měsíců vzorky stolice dětí, jako vzorek mikrobioty tlustého střeva a stěry z jazyka jako vzorek orálního mikrobiomu. Od matek byly krom stěrů jazyka a vzorků stolice odebírány i vzorky stěrů z kůže mezi prsy, stěry z poševního vchodu a vzorky mateřského mléka.
Nejvýznamnějším zjištěním studie bylo pozorování obrovské genetické diverzita mikrobioty novorozenců první den po porodu, na úrovni druhů i kmenů. Tato vysoká diverzita následně výrazně klesá během prvního týdne a následně se zvyšuje v průběhu následujcícíh čtyř měsíců, a pravděpodobně i déle, ale ve čtyřech měsících studie skončila. Vysoká diverzita po porodu odpovídá tomu, že dítě je stále ještě kolonizováno druhy z dělohy, které jsou převážně anaerobní a tato variabilita je rozšířena o spoustu dalších bakteriálních kmenů, které se z různých zdrojů dostávají do jen řídce osídlených střev novorozence. Následný pokles odpovídá postupnému vymizení anaerobních druhů a zároveň i vytěsňování většiny náhodných kolonizátorů symbiotickými kmeny lépe přizpůsobenými podmínkám střev.
Na to navazuje druhé hlavní zjištění a to je, že největší šanci se uchytit ve střevech dítěte mají bakteriální kmeny ze střev matky. 70,5 % bakteriálních kmenů matek, které kolonizovaly jejich děti, zůstaly trvalou součástí mikrobioty po celou dobu sledování. U bakterií z jiných zdrojů se udrželo jen 27 % kmenů. Kolonizace střev probíhá orální cestou, což odráží i výrazně vyšší počet sdílených kmenů mezi orální a střevní mikrobiotou než kolik bylo pozorováno u jejich matek, které už mají mikrobiotu zformovanou. V orálním i střevním mikrobiomu byly nalezené i kmeny bifidobakterií, které se vyskytují v mateřském mléku. To dokazuje, že mateřské mléko hraje roli ve správném průběhu osídlování dětských střev symbiotickými mikroorganismy.
Nová studie potvrdila význam, jaký hraje vertikální přenos mikroorganismů z matky na dítě ve vývoji zdravé dětské mikrobioty. Metodika vyhodnocující úroveň kmenů slibuje lepší pochopení vlivů jako je typ porodu nebo výživa dítěte na utváření dětské mikrobioty a zdraví dětí.
Zdroje:
Ferrertti P., Pasolli E., Tett A., Asnicar F., Gorfer V., et al. (2018). Mother-to-infant Microbial Transmission from Different Body Sites Shapes the Developing Infant Gut Microbiome. Cell Host and Microbe 24: 133-145.
